Ludvk Vaculk - Hlavn strnka Ludvik Vaculik
* 23.7.1926     † 6.6.2015
PROZAIK, FEJETONISTA a PUBLICISTA
 

Tvorba / 1967 projev na IV. sjezdu Svazu sl. spisovatel


  Dom

 -> ivotopis
 -> Sbornk k 50. narozeninm
 -> lnky k 80. narozeninm
 -> Sbornk k 85. narozeninm
 -> lnky na rozlouenou
 OBNOVIT Tvorba
  • 1958 Na farm mldee
  • 1963 Run dm
  • 1965 Vidt svt novma oima
  • 1966 Sekyra
  • 1967 projev na IV. sjezdu Svazu sl. spisovatel
  • 1968 Dva tisce slov
  • 1969 Deset bod
  • 1970 Morata
  • 1976 eskoslovensk fejeton/fejtn 1975-1976
  • 1977 eskoslovensk fejeton/fejtn 1976-1977
  • 1978 Hodina nadje
  • 1978 eskoslovensk fejeton/fejtn 1977-1978
  • 1979 eskoslovensk fejeton/fejtn 1978-1979
  • 1981 Hlasy nad rukopisem "eskho sne"
  • 1981 esk sn
  • 1986 Mil spoluci!
  • 1987 Jaro je tady
  • 1989 Nov vlasteneck psn Karla Havlka Borovskho
  • 1990 Srpnov rok
  • 1991 Ach Stifter
  • 1991 Star dma se bav
  • 1993 Jak se dl chlapec
  • 1993 Radosti radosti
  • 1994 Poco rubato
  • 1996 Nad jezerem kared hrt
  • 1998 Nepamti /1969-1972/
  • 2001 Cesta na Pradd
  • 2002 Posledn slovo
  • 2002 Louen k pann
  • 2003 Ven pane Mikule
  • 2006 Polepen psniky
  • 2007 Hodiny klavru
  • 2008 Devn mysl
  • 2008 Petr m medvda nebo co
  • 2009 Tisce slov
  • 2011 Run dm
  • 2011 Koza na trati
  • 2012 p nevybuchl
  • 2012 Korespondence Janouch / Vaculk
  • 2015 Dal tisce. Jon a obluda.
  • 2015 Jsme v nebi
  •  -> Edice Petlice
     -> Charta 77
     -> Lidov noviny
     -> Literrn noviny
     -> asopis Obsah
     -> Fejetony
     -> Vydno v zahrani
     -> Bibliografie
     -> Rozhovory
     -> StB
     -> Dal texty
     -> Video
     -> Fotografie
     -> Vystavy
     -> Prameny
     -> Odkazy
     -> O webu

    IV. sjezd Svazu �eskoslovensk�ch spisovatel�
    Praha 27. -- 29. �ervna 1967

     --

    2. den jedn�n� 28. �ervna 1967
    P��sp�vek Ludv�ka Vacul�ka

    Soudru�ky a soudruzi, vyu��v�m p��le�itosti, abych v�m �ekl, co v�te i beze mne, proto�e k tomu m�m p�r v�cn�ch n�vrh�. V n�vrhu Stanoviska (Stanovisko �st�edn�ho v�boru Svazu �eskoslovensk�ch spisovatel� k n�kter�m ot�zk�m �eskoslovensk� literatury) se p��e, �e smyslem socialistick�ho z��zen� je uskute��ovat reintegraci �lov�ka, jemu� je zaru�en statut ob�ana. Ob�an, to bylo kdysi slavn�, revolu�n� slovo. Ozna�ovalo �lov�ka, nad n�m� nemohl nekontrolovan� panovat, jemu� bylo mo�no pouze �ikovn� vl�dnout, aby m�l dojem, �e si vl�dne t�m�� s�m. Dos�hnout u ovl�dan�ch takov�ho dojmu b�valo c�lem n�ro�n� pracovn� specializace, kter� se jmenuje politika. Ve skute�nosti ob�an, vl�dnouc� si s�m, to byl a bude jen m�tus.
    Marxistick� kritika moci vyt�hla na sv�tlo do t� doby neprob�dan� vztahy mezi vl�dnouc� moc� a vlastnictv�m v�robn�ch prost�edk�. Tento objev spolu s ch�p�n�m d�jin lidstva jako d�jin t��dn�ch boj� p�ipravil soci�ln� revoluci, od n�� se �ekalo t�� nov� �e�en� odv�k�ho probl�mu moci. Soci�ln� revoluce u n�s se zda�ila -- a probl�m moci trv� d�l. A�koliv jsme "chytli b�ka za rohy" a dr��me ho, kdosi n�s zat�m po��d kope do zadku a nep�est�v�.
    Zd� se, �e moc m� sv� nezru�iteln� z�konitosti v�voje a chov�n�, a� ji vykon�v� kdokoli. Moc je zvl��tn� lidsk� fenomenon dan� t�m, �e u� v lesn�m houfu mus� n�kdo porou�et a �e i ve spole�nosti sam�ch �lechetn�ch duch� mus� kdosi shrnout poznatky z diskuse a formulovat nutnost. Moc je specificky lidsk� situace. Postihuje vl�dnouc� i ovl�dan� a ob� ohro�uje na zdrav�. Tis�cilet� zku�enost s moc� vedla lidstvo k tomu, �e se sna�ilo ur�it jak�si provozn� pravidla. Je to onen syst�m form�ln� demokracie se zp�tn�mi vazbami, kontroln�mi vyp�na�i a limitn�mi term�ny. Do jasn� nakreslen�ch mechanism� vl�dy v�ak zasahuj� z�jmy lid� nadan�ch hrubou silou zalo�enou na vlastnictv� kapit�lu, na dr�en� zbran�, na v�hodn�m p��buzenstv�, na monopolu v�roby atd. Pravidla tedy nezabra�uj� zl�mu, a lehk� zkreslen� t�to konstatace m��e z druh� ruky vyzn�t u� p��mo ve sprost� tvrzen�, �e pravidla form�ln� demokracie zl� zp�sobuj�. Ta pravidla v�ak sama o sob� nejsou ani kapitalistick� ani socialistick�, neur�uj� co d�lat, n�br� jak doch�zet k rozhodnut� o tom, co d�lat. Je to hum�nn� vyn�lez, jen� v podstat� zt��uje vl�dnut�. Nadr�uje ovl�dan�m, ale tak�, kdy� vl�da padne, zachra�uje ji p�ed zast�elen�m. Zachov�v�n� takov�ho form�ln�ho syst�mu demokracie nep�in��� p��li� pevn� vl�dy, p�in��� jen p�esv�d�en�, �e p���t� vl�da m��e b�t lep��. Vl�da tedy pad�, ale ob�an je obnoven. Naopak kde vl�da po��d a dlouho stoj�, pad� ob�an. Kam pad�? Nevyhov�m nep��tel�m a ne�eknu, �e ob�an pad� na popravi�ti. To jen n�kolik des�tek nebo n�kolik set ob�an�.
    I p��tel� v�ak v�d�, �e to sta��, nebo� pak n�sleduje p�d t�eba cel�ho n�roda do strachu, politick� nete�nosti a ob�ansk� rezignace, do nicotn�ch denn�ch starost� a mal�ch p��n�, do z�vislosti na ��m d�l men��ch p�nech, zkr�tka do poddanstv� tak nov�ho a neb�val�ho typu, �e to n�v�t�vn�kovi z ciz� zem� nem��ete ani vysv�tlit. Mysl�m, �e u� u n�s nen� ob�an�. M�m pro to d�vody nasb�ran� za l�ta pr�ce v novin�ch a v rozhlase. Pro jeden �erstv� d�vod p�jdu bl�zko. Tento sjezd se nese�el tehdy, kdy se �lenov� t�to organizace rozhodli, n�br� kdy� p�n dal po uv��en� sv�ch starost� laskav� souhlas. O�ek�v� za to, je na to zvykl� z minul�ch tis�cilet�, �e vzd�me jeho dynastii hold. Navrhuji nevzd�vat. Navrhuji prohl�dnout text Stanoviska a vy�krtnout v�ecko, z �eho �i�� poddansk� du�e. V n�rodech, kter� svou kulturu vyp�stovaly v kritice vl�dnouc� moci, nemusej� zrovna spisovatel� odhazovat dobr� lidov� vychov�n�.
    Navrhuji, aby ka�d�, kdo zde je�t� promluv�, podal v�dy n�vrh, jak si v�c, kter� mu d�l� starost, p�edstavuje. Nebo� p�ijm�me tedy tu hru na ob�any, kdy� u� jsme k n� dostali povolen� a toto h�i�t�, a vystupujme tu je�t� po zbytek �asu, jako bychom byli plnolet� a sv�pr�vn�.
    Mluv�m zde jako ob�an st�tu, jeho� se nikdy nechci vzd�t, v n�m� v�ak nemohu spokojen� ��t. M�m na mysli ob�ansk� z�le�itosti, ale octnu se v choulostiv� situaci. Jsem z�rove� �len komunistick� strany a tedy nem�m a nechci tu mluvit o stranick�ch z�le�itostech. Stalo se v�ak, �e u n�s u� nen� t�m�� ni�eho, co by v ur�it�m stadiu debaty nebylo stranickou z�le�itost�. Co m�m d�lat, kdy� oni oba, m� strana a m� vl�da, u�inily v�ecko, aby jejich agenda splynula. Osobn� si mysl�m, �e to je nev�hodn� pro n� pro oba. Vytv��� to tak� obt��nou situaci pro n�s, ob�any zde shrom��d�n�. �lenov� strany jsou v�z�ni nemluvit o ohniskov�ch momentech v�t�iny d�le�it�ch ot�zek p�ed ne�leny, kte�� zase nemaj� p��stup na shrom��d�n�, kde jedin� se d� o nich s v�znamem mluvit; tak�e jedni i druz� �ij� v omezen� sv� z�kladn� ob�ansk� svobody -- mluvit spolu jako rovn� s rovn�m. Mo�n� �e je to dokonce proti �l�nku 20. �stavy. Ale j� se disciplinovan� st�hnu na ob�ansk� pole a budu mluvit pouze o vl�d�, jen kde toto slovo nebude v�sti�n�, u�iji ozna�en� "vl�dnouc� kruhy". Jeho to osv�d�en� star�� term�n, p�i zd�nliv� neur�itosti p�esn�j��, ne� m��e b�t mnohdy jin�. Oded�vna ozna�oval lidi, kte�� fakticky vl�dli nez�visle na tom, jakou nomin�ln� funkci zast�vali v demokratick� kulise, lidi, jejich� moc plynula odjinud -- z bohatstv�, z vlivn� p��zn�, z monopolu v�roby �i slu�by, z dr�en� zbran� atd. Je v tom obsa�ena i vl�da z uzav�en�ch l���, n�hl� sd�len� v noci po zvl��tn�m kur�ru, sly�et za t�m i p�r v�znamn�ch v�t v p�eds�l� a kulo�rech a dohody ud�lan� p�ed vstupem na m�sto dohody i z�kony odhlasovan� p�ed vstupem do parlamentu. Na�e oba n�rody byly p�ipraveny cel�mi sv�mi d�jinami pro socialismus. A tento st�t se po minul� v�lce obnovil jako politick� organismus, kter� u� m�l jedin� pr�ci na tom socialismu organizovat. Pominu d�le�it� d�l�� momenty, ale jin� program skute�n� nele�el po roce 1945 na stole. Jedn�m z postulovan�ch atribut� nov� moci byla i jednota vl�dnouc�ch a ovl�dan�ch, vlastn� jejich toto�nost. Lid a vl�da jdou.
    A chci se vr�tit k tomu, co si mysl�m o charakteru ka�d� moci: �e jej� v�voj a chov�n� se ��d� jej�mi vnit�n�mi z�kony, na nich� nem��e nic zm�nit soba u moci, ani t��da u moci, nebo� je to prost� z�konitost lidsk�ho chov�n� v ur�it� situaci: u moci. -- Prvn�m z�konem ka�d� moci je, �e chce b�t i nad�le. Reprodukuje se ve st�le p�esn�j�� podob�. Za druh� se st�le homogenizuje, o�i��uje od nesourod�ho, a� ka�d� jej� ��st je obrazem moci cel�, a� v�ecky ��sti jsou navz�jem zastupiteln�, tak�e perifern� bu�ka moci m��e prakticky nahradit centrum a tak� jednotliv� perifern� bu�ky m��ete navz�jem prohodit a nic se nestane, apar�t moci funguje nev�chyln�, proto�e v podstat� m� nereagovat na zm�nu prost�ed�, nadmo�sk� v��ky, slo�en� populace ani nic jin�ho, respektive m� reagovat v�dy k stejn�mu: upravovat tato odli�n� prost�ed� modelem. Moc se osamostat�uje, co� je jej� z�konit� chov�n�, neuch�z� se u� o ni�� oporu, op�r� se o sebe samu, centrum o perif�rii a naopak, mohou se na sebe stoprocentn� spolehnout a tak� musej�, nebo� tvo�� kruh. Nikoho z n�ho nelze vyrazit a on tak� nikoho nevyd�. Vnit�n� nesoulady a provin�n� jsou tak� vnit�n� likvidov�ny.
    A p�ich�z� dal�� f�ze, kterou ozna�uji jako dynastizaci. V p��zniv� chv�li svol�v� moc z�konod�rn� shrom��d�n� a nech� si sv� nez�visl� postaven� vt�lit do �stavn�ho z�kona. Cokoli od t� doby �in�, podle �stavy �in�. A jeliko� deset, dvacet, pades�t let nikdy u� ned� tento bod na po�ad, a nikdo jin� jej podle �stavy na po�ad ani d�t nem��e, a nikdo tak� nem��e podle �stavy svolat jin� z�konod�rn� shrom��d�n�, doch�z� �stavn� cestou k zalo�en� dynastie. Je to dynastie historicky nov�ho typu, nebo� zachov�v� jednu v�znamnou demokratickou z�sadu: Kdo o to stoj�, m��e se k n� p�idat. Dynastie nem��e tedy vym��t po me�i ani po p�eslici.
    Z na�eho hlediska nejzaj�mav�j�� je jeden vnit�n� z�kon moci, a to zcela ur�it�, v d�jin�ch lidstva literaturou tis�ckr�t popsan� a v�dy stejn� zp�sob pr�ce s lidmi. Moc ov�em d�v� p�ednost lidem, kte�� jsou sv�m vnit�n�m ustrojen�m jako ona. Proto�e v�ak je jich nedostatek, mus� pou��vat i lid� jin�ch, je� si pro svou pot�ebu upravuje: Pro slu�bu moci se p�irozen� hod� lid� ba��c� po moci, d�le lid� samou povahou poslu�n�, lid� se �patn�m sv�dom�m, lid�, jejich� touha po blahu, prosp�chu a zisku si ned�v� mor�ln� podm�nky. Upravit lze lidi maj�c� strach a mnoho d�t�, lidi d��ve poni�ovan�, kte�� d�v��iv� p�ij�maj� nab�dku nov� hrdosti, d�le pak lidi od p��rody hloup�. Na ur�it� �as, za ur�it�ch okolnost� a pro ur�it� �koly jsou p�echodn� pou�iteln� i r�zn� mor�ln� absolutist� a nezi�tn�, av�ak �patn� informovan� entuziast�, jako jsem j�. �prava lid� zn� v podstat� n�kolik star�ch prost�edk�. T�lesn� i du�evn� poku�en�, pohr��ka utrpen�m, uv�d�n� do kompromituj�c�ch situac�, pou��v�n� udava��, uvrhov�n� �lov�ka do neopr�vn�n�ch podez�en�, jim� se br�n� demonstrac� sv� loajality, uvrh�v�n� �lov�ka do rukou �patn�ch lid� a pokryteck� zachra�ov�n� jej odtamtud. Zas�v�n� obecn� ned�v�ry. D�v�ra je kategorizov�na na d�v�ru prvn� t��dy, druh� t��dy, t�et� t��dy -- a p�edpokl�d� se masa lid� bez d�v�ry. Rovn�� informace m� jakostn� skupiny: na r��ov�m pap��e, na zelen�m pap��e, na �lut�m a na rota�n�m (sm�ch).
    Co jsem �ekl o charakteru moci, m�n�m co nejv�eobecn�ji, nem�m dokonce na mysli vl�du v socialistick�m st�t�, nebo� pojem socialismu spojuji s v�deck�m ��zen�m. A v�deck� teorie socialismu vy p�ece byla nemysliteln� bez psychologie moci: Jako v n� nem��e chyb�t filosofie, �i politick� ekonomie a sociologie, nem��eme tu postr�dat psychologii moci, vyu��vaj�c� poznatk� z psychologie individu�ln� i soci�ln�, z psychoanal�zy a psychopatologie.
    Ponechal jsem stranou ot�zku t��dn�ho charakteru moci, proto�e z tohoto pohledu ji subsumuji pod problematiku moci v�bec.
    I u n�s prob�hl popsan� v�b�r lid� podle hlediska pou�itelnosti moc�. D�v�ru dost�vali lid� poslu�n�, ne�in�c� pot��e, nekladouc� ot�zky, je� jsou nastoleny Z ka�d�ho v�b�ru vych�zel nejl�p �lov�k co nejpr�m�rn�j�� a z d�ji�t� se poztr�celi lid� slo�it�j��, lid� osobn�ho p�vabu, a zejm�na lid�, kte�� pro sv� vlastnosti a pr�ci b�vali tich�m a neozna�en�m m��idlem obecn� slu�nosti, m�rou ve�ejn�ho sv�dom�. Z politick�ho �ivota pak zvl᚝ zmizely osobnosti nadan� humorem a p�ich�zej� se sv�mi osobn�mi my�lenkami. Ztratilo v�znam slovn� spojen� politik-myslitel, slovo p�edstavitel, zast�nce, zn� pr�zdn� slovo hnut�, kdy� se nic neh�b�. Byla zp�etrh�na pletiva, na nich� spo��v� nehmotn� struktura a osobn� kultura takov�ch lidsk�ch spole�enstev, jako jsou obce, z�vody, d�lny. Nic nemohlo n�st pe�e� n���ho osobn�ho d�la, jen z��dkakde se udr�el pojem d�lny, byli vyhazov�ni �editel� �kol, pracuj�c� na sv� pedagogice, propu�t�ni vedouc� cihelen s kritick�m n�zorem na okol� sv� cihelny, ru�eny dob�e zapsan� kulturn� a sportovn� kluby a spolky, kter� pro ur�it� druh lid� p�edstavovaly v cel� sv� �k�le kontinuitu jejich obce, kraje a st�tu.
    Benjamin Kli�ka ve sv�m d�le "Divo�ka Jaja" napsal: "Pomni, �lov��e, �e schopnost je drzost, j�� uraz�� sv�ho nad��zen�ho, a bu� proto, mo�no-li, pitom�j�� ne� v plot� k�l, abys dlouho �iv byl a dob�e se ti vedlo na zemi." Nemusel bych to ani ��st, mohl bych to ��kat zpam�ti, proto�e jsem si to mockr�t p�ipom�nal. Jsou to slova star� 40 let a m�n�n� na spole�nost p�ed soci�ln� revoluc�. Ale mysl�m, �e teprve po n� nabyla u n�s cel� sv� platnosti a �e jej� pravdu mohl vychutnat ka�d�. Jestli jste si v�imli, my v�ichni �e�i i Slov�ci inklinujeme k pocitu, �e n�s na na�ich nejr�zn�j��ch pracovi�t�ch ��d� v�dy �lov�k neschopn�j��, ne� jsme sami. A v�ichni, kdekoli se sejdeme, jen skuhr�me. Je to u� odporn�, proto�e z�rove� s t�mi, kte�� mo�n� maj� d�vod st��ovat si, nad�vaj� i neschopn� leno�i, naprost� flinkov� a lid� chud�ho ducha, kte�� tak� ��kaj�, �e nemohou, nesm�j�. �ili vznikla fale�n� a �kodliv� jednota lid�, kte�� k sob� naprosto nepat��. Poj� n�s v�echny nejmizern�j�� poj�tko, jak� si kdo m��e vymyslit: spole�n� nechu� p�es rozli�n� motivy.
    Prakti�t� �ivlov� si na�li n�hradn� pole aktivity, neprakti�t� si o�et�uj� aureolu mu�edn�k�, na liter�rn�m trhu je m�da deprese, du�evn�ho rozvratu a nihilismu. Orgie snob�. I chytr� �lov�k hloupne. Ob�as se u n�ho projev� pudov� pot�eba sebez�chovy - m� chu� fackovat vpravo vlevo. Ale kdy� se pod�v� nahoru, co nad n�m vis�, a dol�, co je schopno je�t� ho po�lapat, �ekne si: Proboha pro koho!
    A te� pova�me, �e se u� po dvacet let nej�sp��n�ji prosazuj� lid�, kte�� nemaj� nejmen�� rezistenci proti v�em demoralizuj�c�m vliv�m, je� produkuje moc. Uva�me d�le, �e lid� k�ehk�ho sv�dom� nenach�zej� oporu ani dovol�n� u z�kon�, oporu vl�dnouc� moci, kter� by je podle litery m�ly chr�nit. Podle litery toti� by se zd�lo, �e skute�n� je u n�s platn� soubor pr�v a povinnost�, kter� "slou�� tedy svobodn�mu, v�estrann�mu rozvoji a uplatn�n� osobnosti ob�an� a z�rove� upevn�n� a rozvoji socialistick� spole�nosti" (�stava �l. 19).
    P�esv�d�il jsem se p�i sv� pr�ci v novin�ch a rozhlase, �e ve skute�nosti se ob�an� p��li� �asto sv�ch �stavn�ch pr�v nedovolaj�, proto�e prakticky kter�koli �initel t�ebas jen perifern� moci m��e jejich pr�vo v�zat na okolnosti a podm�nky, je� v �stav� nejsou a slu�n� ani b�t nemohou.
    �asto si v posledn� dob� v �stav� �tu a do�el jsem k n�zoru, �e je to nedob�e sestaven� d�lo, je� snad proto ztratilo autoritu u ob�an� i ��ad�. Po str�nce slohov� je mnohomluvn� a p�itom se vyjad�uje v mnoha d�le�it�ch p��padech mlhav�. Uvedu p��klad vztahuj�c� se k pracovn� a my�lenkov� sf��e, je� se na�eho svazu nejv�ce t�k�. �l�nek �. 16 zn� takto: "Ve�ker� kulturn� politika v �eskoslovensku, rozvoj vzd�l�n�, v�chova a vyu�ov�n� jsou vedeny v duchu v�deck�ho sv�tov�ho n�zoru, marxismu-leninismu, a v t�sn�m spojen� se �ivotem a prac� lidu." -- Nehled� na to, �e v pojmu v�chova bude ka�d� dobr� pedagog rozum�t spojen� s prac� a �ivotem samoz�ejm�, nen� mi jasn�, kter� org�n a jak� snad soud bude rozhodovat o v�deckosti ur�it�ho n�zoru, kdy� v sam�m pojmu v�dy je zahrnut pohyb a prom�na n�zor� ve shod� s postupuj�c�m pozn�v�n�m a kdy� tato pohyblivost odporuje nem�nnosti a jednozna�nosti pojm�, kterou vy�aduje ka�d� pr�vn� norma. Leda�e by se v�deck�m sv�tov�m n�zorem rozum�l pevn� soubor tez�, ale pak by byla ot�zka, zda by n�� st�t nebyl v�ce st�tem doktrin�rn�m ne�li v�decky ��zen�m, jak jist� m�l na mysli z�konod�rce. -- Jin� p��klad, t�kaj�c� se m�ho vlastn�ho t�matu:
    �l�nek 28 ��k�: "V souladu se z�jmy pracuj�c�ho lidu je v�em ob�an�m zaru�ena svoboda projevu ve v�ech oborech �ivota spole�nosti, zejm�na tak� svoboda slova a tisku."
    - Domn�v�m se, �e uveden� svobody samy sebou jsou v z�jmu pracuj�c�ho lidu, proto tento slovn� obrat pova�uju za nadbyte�n�, ba p��mo matouc�, proto�e v�klad toho, co je z�jmem pracuj�c�ho lidu, je tak ponech�n komukoli. Mysl�m, �e odborn�k, kdyby m�l d�vod takov�ho vyj�d�en� u��t, pova�oval by za pot�ebn� vypo��tat, co je, respektive nen� z�jmem pracuj�c�ho lidu, a proz�rav� z�konod�rce by se vyvaroval i n�jak�ho v��tu demonstrative a trval by na v��tu texativn�m. -- S�m bych dal p�ednost formulaci lakonick�, jej�� platnost by byla nesporn�. Jen lakonicky �ist� formulace d�v� z�kon�m zvuk obecn� zn�m�ho �slov�, tak�e nakonec vch�zej� do moudrosti d�d� a obecn� pr�vn� v�dom� funguje pak natolik, �e k nalezen� pr�va nen� t�m�� t�eba soud�. Jazykov� rozb�edlost a my�lenkov� nevyt��benost �stavy zp�sobuje, �e jej� dodr�ov�n� nelze zajistit. Nejvy��� pr�vn� norma st�v� se tak sp��e dobr�m �myslem a programem ne�li z�konnou z�rukou pr�v ob�ana. Ostatn� soud�m, �e by �stava m�la fungovat jako ka�d� jin� pr�vn� norma, nav�c s t�m, �e ��dn� j� pod��zen� norma, p�edpis, stanovy, usnesen�, prov�d�c� na��zen� nesm� jej� z�vaznost omezovat �i zaml�ovat.
    Vylo�il jsem sv�j n�zor na povahu, v�vin a chov�n� ka�d� moci a sna�il jsem se uk�zat, �e kontroln� mechanismy, kter� proti n� maj� st�t, selh�vaj�, tak�e ob�an s�m ztr�c� k sob� �ctu a tak� objektivn� pozb�v� statutu ob�ana. Jestli�e tento stav trv� tak dlouho, jak u n�s u� trv�, je pochopiteln�, �e se zapisuje do sm��len� mnoha lid�, do �ivotn� filosofie zvl��t� nejmlad�� generace, kter� studiem ani praktickou �innost� nepoznala, �e existuje jak�si kontinuita lidsk�ho trm�cen� za dokonalou demokraci�. Kdyby tento stav trval i nad�le (a kdyby sou�asn� proti n�mu nepracovaly p�irozen� obrann� reakce lid�), zm�nil by se v p���t�m pokolen� vlastn� s�m charakter na�ich n�rod�. M�sto rezistentn�ho kulturn�ho spole�enstv� vzniklo by jak�si snadno ovladateln� obyvatelstvo, jemu� vl�dnout bylo by i pro cizince prav�m po�itkem. Abychom k tomuto nechali doj�t, mysl�m, �e na to jsme se nemuseli tis�c rok� �prajcovat.
    Vych�zeje z n�zoru, �e ��dn� z n�s se nenarodil proto, aby se mu snadno vl�dlo, navrhuju, aby Svaz spisovatel� vyvinul iniciativu a p��padn� ve spolupr�ci se Svazem novin��� a dal��mi svazy, jejich� pracovn� problematika je podobn�, po��dal �s. akademii v�d o odbornou expertizu k �stav�, a uk��e-li se to nutn�m, aby p�i�el s podn�tem k jej� zm�n�, a to nap�. tak, �e sv�m �len�m doporu��, aby v p���t� volebn� kampani nav�t�vovali p�edvolebn� sch�ze, tuto problematiku tam p�in��eli a p�sobili k tomu, aby volen� poslanci si j� byli v�domi; je v�ak tak� mo�no uva�ovat o tom, �e by ka�d� z n�s u� d��ve nav�t�vil sv�ho poslance a po��dal jej, aby v parlament� na toto t�ma promluvil.
    Kdy� tu stoj�m a mluv�m, nem�m v�bec ten voln� pocit, kter� by �lov�k m�l m�t, kdy� ��k� svobodn�, co chce. M�m sp�� pocit, �e celkem dost zbab�le vyu��v�m jak�hosi p��m��� mezi ob�anstvem a moc�, �e h�e��m na to, �e je pr�v� doba jak�hosi h�jen� spisovatel� a um�lc�. Jak dlouho potrv�, nev�m: zda a� do zimy, �i dokonce do z�t�ka. Tak jako nev���m, �e ob�an a moc se mohou ztoto�nit, �e ovl�dan� a vl�dnouc� se mohou sej�t ke zp�vu, tak nev���m, �e um�n� a moc si n�kdy budou libovat, jak je jim spolu dob�e. Nebudou, nemohou, nikdy, jsou jin�, nehod� se k sob�. Co je mo�n� a co tak� d�v� nad�ji na�� snaze, je toto: �e ti dva navz�jem pochop� svou situaci a vpracuj� si slu�n� pravidla styku. I spisovatel� jsou lid�, i vl�dnouc� kruhy se skl�daj� z lid�. Kdyby se kdokoli z n�s hrou n�hody octl v org�nu politick� moci, bude se v n�m tak� indukovat jej� vnit�n� polarizace a bude m�t se sebou starosti. Svobodomilovn� �lov�k, tak� ov�em trochu egoistick� a mysl�c� na svou �istotu o jeden rozhoduj�c� milimetr v�c ne� na �p�nu sv�ta, �lov�k, kter� vid� slo�itost v�c�, ale ��len� tou��, aby byly prost�, tedy b�sn�k nap�. nebo hudebn�k, nevstoup� do st�tn� moci. B�sn�k-ministr, to je jen mal� graci�zn� �klona moci. Mluv�m tu o neslu�itelnosti a nepo��t�m s nep��telstv�m. Pov�m v�m jednu svou p��hodu, ke kter� jsem se za posledn� dva dny musel v duchu n�kolikr�t vr�tit. Loni v b�eznu jsem byl jako �len redakce LN p�i jedn�n� na ideologick�m odd�len� �st�edn�ho v�boru strany. To jedn�n� nem�lo pro n�s p��zniv� v�sledek. Sed�l jsem u stolu p�esn� naproti tajemn�kovi �st�edn�ho v�boru s. Ji��mu Hendrychovi, tak�e m�sto obvykl�ho obrysov�ho vjemu m�l jsem najednou z�b�r zbl�zka na tv�� mu�e star��ho ne� j�, m� doma u�ili lidi o tolik star�� zdravit, tv�� �lov�ka, kter� se mi z instituce zm�nil v kohosi, kdo jako j� m� sv� starosti osobn�, pracovn� a mo�n� i jin�, rozhodn� v�t�� ne� j�, a �ije v tom u� d�le. J� jsem tam tenkr�t moc �ikovn� nepromluvil, cht�l jsem mluvit na�isto otev�en� a up��mn�,ale lekal jsem se, couval jsem, zd�lo se mi, �e tomu p�isuzuj� je�t� jin� motivy, n�co si �eptali, vzdal jsem se pocitu bezmoci, co� m� poni�ovalo, tak�e jsem se vz�p�t� na�tval. Ode�el jsem pak dom� a krom� zmaten�ch my�lenek o cel�m tom v�jevu vnucovala se mi my�lenka �pln� nov�, sp�� znepokojuj�c� tu�en�, kter� mi m�tlo d�lbu na dv� jasn� pole, na ono "MY a ONI", c�til jsem, �e m� �lehl z�van z nezn�ma, �e m�m tu�en� o lidsk� sv�zeli z ur�it� situace, na ni� z�ejm� nepamatuj� pojmy skryt� pod u n�s velmi frekventovan�mi term�ny "t��dn� hledisko", "opozice" atd. Jsou to term�ny v�le�n�. Musel jsem si samoz�ejm� pomoci n�jak�m aspo� prozat�mn�m pevn�m stanoviskem, abych v�bec mohl n�jak d�l jednat. A �ekl jsem si, �e ta sv�zel ze situace pat�� k v�ci. Pat�� n�m to, proto�e on to chce d�lat, a�koli nemus�, a j� chci v t�ch novin�ch b�t tak�. Ale dostal jsem tehdy nov� impuls, abych p�em��lel o moci jako lidsk� situaci. -- Kon��m tuto odbo�ku a navazuju, kde jsem p�estal: I spisovatel� jsou lid�, i vl�dnouc� kruhy se skl�daj� z lid�. Ani spisovatel� necht�j� anarchii, proto�e si p�ej� bydlet v p�kn�ch m�stech, p�ej� si m�t p�kn� byty a p�ej� je i jin�m, p�ej� si prosperitu pr�myslu, obchodu p�ej� zisk. A to p�ece nen� mo�n� bez organizuj�c� �innosti vl�dy.
    Um�n� se nem��e vzd�t t�matu vl�dy, proto�e vl�dnout znamen� neust�le p��mo �i nep��mo rozhodovat spr�vn�m aktem o �ivot� lid�, o jejich �ivotn�m blahu a zklam�n�, o tom, na� i jen mysl� a co je nerozhodnuteln�, a �innost moci se s �innost� um�n� st�k� pr�v� na tom nerozhodnuteln�m, co p�esto je n�jak rozhodov�no. Um�n� se tedy nem��e vzd�t kritiky vl�d, proto�e vl�dy, jak� jsou, jak� maj� zp�soby, jsou v�tvorem kultury n�rod�.
    Na�e vl�da dejme tomu pot��� um�lce, kdy� je pochv�l�, �e nap��klad ud�lali p�kn� reprezenta�n� pavil�n na sv�tov� v�stav�. �ekne to jist� r�da, takov� �eknut� je i politick� prvek, a �ekne to snad i up��mn�. Ale um�lci proto je�t� nemus� b�t pot��eni t�m, jak� je vl�da. takov� pavil�n, kter� v jist�m smyslu po��v� pr�va kulturn� exteritoriality, jen ukazuje, co by tit�� tv�rci mohli ud�lat doma, kdyby mohli, kdyby na vlastn�m �zem� m�li tu v�hu. Proto se p�izn�v�m k tomu, na� jsem myslel mockr�t: Neslou��me v�ichni klamu, kdy� stav�me p�kn� reprezenta�n� pavil�ny kultury? Kdy� v�me, �e na�e nejlep�� pr�ce nen� ��douc�, �e v�ecko d�l�me jen z bo��ho dopu�t�n� a b��� term�n a my nezn�me ani datum. V�ecko, �eho kultura dos�hla, jako v�bec v�ecko, co lidi u n�s dobr�ho ud�lali, i v�ecky dobr� v�robky, i v�ecky stavby a v�ecky dobr� realizovan� my�lenky z laborato��, studi� a �stav�, to v�ecko je tu sp�� p�es to, jak se na�e vl�dnouc� kruhy po l�ta chovaly. Bylo to na nich doslova vyvzdorov�no. Ale nechci b�t nespravedliv�: Jsem p�esv�d�en, �e i ka�d� lep�� hnut� uvnit� t�chto vl�dnouc�ch kruh�, ka�d� pokus o n�pravu stylu je t��ce placen, p�in��� ob�ti, a p�inese-li i viditeln� v�sledek, je rovn�� t��ce vyvzdorov�n. Tak jak� ��zen� a jak� veden�? J� vid�m brzd�n�. Po desetilet� se mi nestalo, �e bych p�i n�jak�m jejich expoz� poc�til: Vida, to je skv�l� idea, kter� je�t� ��dn�ho nenapadla! Naopak, n�kdy jsem si chmurn� �ekl: To je toho, kdy� to v� d�vno ka�d�! A nej�ast�ji: Jak v tomto zachr�n�m svou vlastn� my�lenku, jak je p�elst�m,kdy� je nem��u p�esv�d�ovat, proto�e je nikdy nevid�m. -- Vid�m a sly��m, jak moc ustupuje jen tam, kde vid� a sly�� p��li� velk� odpor. Nikoli argumenty, ty ji nep�esv�d��. Jen ne�sp�ch, opakovan� ne�sp�ch, kdy� chce n�co podnikat postaru. Ne�sp�ch, kter� n�s v�echny stoj� pen�ze a nervy. Vid�m st�lou v�li a tak� st�l� nebezpe��, �e se vr�t� star�� hor�� �asy. Proto�e co znamenaj� ta slova, �e jsme dostali svaz, dostali Litfond a vydavatelstv� a noviny? Pohr��ku, �e n�m je vezmou, kdy� nebudeme hodn�. Kdybych uzn�val, �e to bylo jejich, �ekl bych, co ��k�v� moje sestra: Dal, vzal... Ale jsou opravdu p�ny v�eho? A co tedy ponech�vaj� v rukou jin�ch ne� sv�ch? Nic? To tu nemus�me b�t! A� to �eknou. A� je zcela viditeln�, �e v podstat� hrstka lid� chce rozhodovat o byt� �i nebyt� v�eho, o tom, co m� b�t d�l�no, my�leno, c�t�no. To mluv� o postaven� kultury ve st�t�, to je obrazem kulturnosti n�roda. Ne tedy oce�ovan�,vyhla�ovan� jednotliv� kulturn� d�la.
    M�li jsme v posledn� sez�n� �asto p��le�itost sly�et, �e vl�dnouc� kruhy uzn�vaj� jistou autonomnost kultury na jej�m vlastn�m poli. Ale a� se pr� kultura nezlob�, kdy� p�ech�z� na pole politiky, �e dost�v� v�tky. Argumentuje se proti n�m, �e pr� poru�ujeme sv� vlastn� heslo -- �e ka�dou pr�ci maj� d�lat odborn�ci. Je pravda, �e i politiku maj� d�lat odborn�ci, ale odkud se bere ta jistota, �e jsou to oni. J� o tom pochybuju a d�vod sv� pochyby p�edvedu rad�ji jen obrazn�: L�ka� je jist� odborn�k. M��e l�pe ne� my ur�it diagn�zu na�� nemoci, m��e n�s tak� odborn� l��it. Ale nem��e p�eci tvrdit, �e v� l�pe ne� my, jak n�m je p�i jeho l��b�. A jen l�ka� hrub� neodborn�k m��e na n�s d�lat nebezpe�nou operaci, kdy� jsme mu nepodepsali ��dn� revers.
    Autonomnost um�n� a kultury? To je heslo a �asn� taktika. Dnes plat� toto a z�tra tamto, zd� se to r�zn�, ale nen� t�eba b�t velk�m odborn�kem, aby �lov�k poznal, �e je to po��d z t�ho� sudu, jen�e m� dv� p�py.
    Jako si nep�ipad�m p��li� bezpe�n� v kulturn� politick� situaci, kterou vl�dnouc� moc z�ejm� m��e hn�t a� do roztr�ky, tak si nep�ipad�m jist� ani jako ob�an mimo st�ny tohoto st�tu, tedy mimo toto h�i�t�. Nic se mi ned�je a nic se mi nestalo. To u� se dnes p�ece jen ned�l�. M�m b�t vd��n�? Nechce se mi. M�m strach. Nevid�m vlastn� ��dn� p�dn� z�ruky. Vid�m sice lep�� pr�ci soud�, ale ti soudcov� -- nevid� vlastn� ��dn� p�dn� z�ruky; vid�m lep�� pr�ci prokuratury, ale ti prokur�to�i -- maj� z�ruky a c�t� se bezpe�ni? Kdybyste cht�li, j� bych mohl ud�lat s n�kolika z nich rozhovor pro noviny. Mysl�te, �e by vy�el? Neb�l bych se ud�lat rozhovor t�eba s gener�ln�m prokur�torem o tom, pro� nevinn� odsouzen� a rehabilitovan� lid� samoz�ejm� nenab�vaj� p�vodn�ch pr�v, jak to, �e jim n�rodn� v�bory necht�j� vr�tit jejich byty �i domy -- ale to nevyjde. Pro� se t�m lidem nikdo slu�n� neomluvil, pro� nemaj� �levy politicky pron�sledovan�ch, pro� se s nimi smlouv� o pen�z�ch? Pro� nem��eme ��t, kde chceme, pro� krej�� nejezd� na t�i roky do V�dn� a mal��i na t�icet rok� do Pa���e s mo�nost� vr�tit se nikoliv jako zlo�inci. N�� parlament z�ejm� dob�e zn� jednu pr�vn� z�sadu: Nullum crimen sine lege -- nen� zlo�inu bez z�kona. Uplat�uje ji tak, �e vyr�b� pro st�t tolik zlo�inc�, kolik chce. (Potlesk.) Pro� lid�, kter�m se u n�s definitivn� nel�b�, nemohou t�hnout t�eba k �ertu a pro� lid� , kte�� necht�j� na�at� demokratick� opat�en� vid�t dokon�ena, nejdou t�eba pry�.
    Je pravda, vy�lo n�kolik nov�ch a lep��ch z�kon�. Je pravda, �e dal�� se p�ipravuj�. Je tak� pravda, �e nov� tiskov� z�kon dob�e mete. P�ipravuje se tak� novelizace z�kona o ostatn�ch svobod�ch -- svobod� shroma��ovac� a spol�ovac�. N�vrh p�ipravuje ministerstvo vnitra -- vys�zen� �l�nek o tom v Liter�rn�ch novin�ch byl zabaven -- nevid�m z�ruky. Jak� z�ruky? Nev�m. Tady se zastavuji, proto�e jsem u toho posledn�ho, u jedn� velik� pochyby: zda samy vl�dnouc� kruhy, vl�da a jej� jednotliv� �lenov� sami maj� z�ruku sv�ch ob�ansk�ch svobod, bez nich� nelze rozv�jet ��dnou tvorbu, ani tvorbu politiky. Na tomto m�st� se m� charakteristika vnit�n�ch z�konitost� ka�d� moci uzav�r� a j� mohu celkem jen odk�zat na formulaci, je� byla �e�ena jin�mi -- o ml�n�, kter� semele n�kdy i ty, co jej rozt��eli.
    Kultivovan� proveden� toho, co je pro organizovan� chod st�tu jist� nezbytn�, to je m�rou skute�n� dosa�en�ho stupn� kultury. Proto v�c ne� o lep�� kulturn� politiku jde o kulturu politiky. Kde politika politik� je kulturn�, tam se nemus� spisovatel, um�lec, v�dec ani in�en�r vysilovat handrkov�n�m o sv� pr�va oborov�, stavovsk�, sektorov�, klubov�, svazov�,nemus� zd�raz�ovat specifi�nost sv� pr�ce, nemus� vyvol�vat averze ostatn�ch ob�an�, d�ln�k�, roln�k�, ��edn�k�, kte�� maj� pr�vo na tot�� co on, ale nenach�zej� prost�edky k protla�en� sv�ch my�lenek s�tem cenzur, nemohou sv�j smutek �i sv�j mravn� patos p�elo�it a podat v um�leck�m tvaru, v konstrukci a barv�, v aforismu �i b�sni a hudebn� skladb�. Nekulturn� politika, nikoli �patn� kulturn� politika, vyvol�v� ohniska boj� o svobodu a je�t� je ura�ena, �e se o tom po��d mluv�, nech�pe, �e svoboda opravdu je jen tam, kde se o n� nemus� mluvit. Je ura�ena t�m, co lid� vypov�daj� o tom, co vid�, ale m�sto aby zm�nila to, co lid� vid�, chce jim po��d vym��ovat o�i. A zat�m unik� do �asu to, co jedin� je hodno v�eho patosu v�ech, to je ten sen o vl�d�, kter� bude toto�n� s ob�anem, a o ob�anu, jen� si vl�dne t�m�� s�m. Je uskute�niteln� ten sen?
    Na cest� za t�mto snem, k n�mu� na�e n�rody m��ily z hloubky sv�ch d�jin, pro�li jsme body d�l��ch �sp�ch�. Jedn�m z nich byl i vznik samostatn�ho �eskoslovenska z�sluhou pokrokov�ch lidov�ch sil a pokrokov�ch politik�, co� nen� v n�vrhu Stanoviska zat�m vyj�d�eno, a j� to tedy navrhuji vyj�d�it. V�dy� t�m vznikl st�tn� �tvar, kter� p�es svou nedokonalost p�inesl vysokou demokracii v historick� kategorii tehdy existuj�c�ch re�im� a kter� nenashrom��dil v c�t�n� a my�len� sv�ch ob�an� ��dnou v�znamnou averzi k ide�l�m socialismu uskute�niteln�m v druh� etap� st�tn�ho v�voje. (Potlesk.) Kontinuita p�edstavy o st�t� soci�ln�m se po v�lce prom�nila p��mo v program socialismu. Zvl��tn� podm�nky, za kter�ch se k jeho pln�n� p�ikro�ilo, hlavn� stav socialismu v zemi, kde p�edt�m byl, a �rove� pozn�n� o socialismu v t� dob� zp�sobily, �e u n�s do�lo k deformac�m p�i uskute��ov�n� a k ud�lostem, kter� nejsou vysv�tliteln� jen m�stn�m klimatem a neplynou z povahy lidu ani z jeho d�jin. Kdy� se o tomto obdob� mluv�, kdy� se hled� vysv�tlen�, pro� jsme ztratili tolik mor�ln�ch i hmotn�ch sil, pro� jsme hospod��sky zaostali, ��kaj� vl�dnouc� kruhy, �e to bylo nutn�. Mysl�m si, �e z hlediska n�s v�ech to nutn� nebylo, �e to bylo snad nutn� pro du�evn� v�voj org�n� moci, je� v podstat� donutily i v�echny zast�nce socialismu, aby t�mto v�vojem pro�li s nimi. Je t�eba vid�t, �e za dvacet let nebyla u n�s vy�e�ena ��dn� lidsk� ot�zka -- od prim�rn�ch pot�eb, jako jsou byty, �koly, prosperita hospod��stv�, a� po pot�eby jemn�j��, kter� nedemokratick� syst�my sv�ta vy�e�it nemohou -- jako je pocit pln� platnosti ve spole�nosti, pod��zen� politick�ch rozhodov�n� krit�ri�m etiky, v�ra ve smysluplnost i mal� pr�ce, pot�eba d�v�ry mezi lidmi, vzestup vzd�lanosti cel�ch mas. A boj�m se, �e jsme se nepovznesli ani na d�ji�ti sv�ta, c�t�m, �e jm�no na�� republiky ztratilo dobr� zvuk. Vid�m, �e jsme nedodali lidstvu ��dn� p�vodn� my�lenky a dobr� n�pady, �e nap�. nem�me sv�j n�vrh, jak vyr�b�t a netopit se ve zplodin�ch vyr�b�n�, �e zat�m tup� n�sledujeme odlid�t�nou civilizaci amerik�nsk�ho typu, opakujeme chyby z V�chodu i Z�padu, na�e spole�nost nem� org�n, kter� by hledal, jak by se dalo rachotiv�mu a zakou�en�mu v�voji �ivotn�ho slohu nadej�t �spornou zkratkou.
    Ne��k�m t�m, �e jsme �ili zbyte�n�, �e to v�e v�bec nem� cenu: m� to cenu, ale je ot�zka, zda to nen� cena varov�n�. I tak by celkov� pozn�n� lidstva postoupilo, ale t�mto n�strojem pou�en� nemusela b�t zem�, jej�� kultura o nebezpe�� v�d�la. Navrhuji, aby ve Stanovisku bylo vyj�d�eno, co v�d�la pokrokov� �eskoslovensk� kultura ve t�ic�t�ch letech, �i to aspo� c�tila.
    V posledn� dob� jsem poznal mnoho podivuhodn� sv���ch lid�. N�kolik jednotlivc�, ale i n�kolik kolektiv� -- pracovn�ch i z�jmov�ch. Podivuhodn� byla jejich rezistence, kterou osv�d�ili -- �e odolali vlivu moci a ��d� se p�irozen�mi z�sadami lep��ch lid�: ��dn� d�lat, dr�et slovo, nezrazovat se, nenechat se otr�vit. Vedle t�chto celkem klasick�ch vlastnost� lep��ch lid� p�irostla na jejich charakteru jedna vlastnost nov�: nedostatek smyslu pro odstup neboli di�tanc mezi pod��zen�m a nad��zen�m, mezi v��e a n��e postaven�m. Kupodivu, tato odpudiv� dne�n� vlastnost ka�d�ho lajd�ka, teprve p�idan� k on�m klasick�m dobr�m vlastnostem, opravdu p�sobila jako nov� rys �lov�ka, kter� se nemus� poni�ovat kv�li chlebu.
    Na z�v�r bych cht�l v�slovn� vyj�d�it, snad zbyte�n�, co jist� plyne z cel� m� �e�i: svou kritiku moci v tomto st�t� neh�z�m na �elo socialismu, proto�e jsem p�esv�d�en, �e takov� jeho v�voj u n�s byl nutn�, a proto�e tuto moc neztoto��uji s pojmem socialismu, jak se s n�m chce ztoto��ovat ona sama. Ani jejich osud nemus� b�t toto�n�. A kdyby lid� vykon�vaj�c� tuto moc -- j� je pro tuto chv�li od�arov�v�m od moci a dovol�v�m se jich jako jednotlivc� se soukrom�m c�t�n�m a my�len�m -- kdyby sem p�i�li a n�m v�em polo�ili jednu ot�zku -- zda ten sen je uskute�niteln�, museli by pokl�dat za projev na�� dobr� v�le a z�rove� nejvy��� ob�ansk� loajality, kdyby odpov�� byla: Nev�m. (Potlesk.)

     -- 273 kB --  -- 134 kB --

    nahoru
    WebarchivJsme na Facebooku
    100% obsahu spravovno systmem iRES.