Ludvík Vaculík - Hlavní stránka Ludvik Vaculik
* 23.7.1926     † 6.6.2015
PROZAIK, FEJETONISTA a PUBLICISTA
 

Další texty / Jediná korespondence s Hrabalem


  Domů

 -> Životopis
 -> Sborník k 50. narozeninám
 -> Články k 80. narozeninám
 -> Sborník k 85. narozeninám
 -> Články na rozloučenou
 -> Tvorba
 -> Edice Petlice
 -> Charta 77
 -> Lidové noviny
 -> Literární noviny
 -> Časopis Obsah
 -> Fejetony
 -> Vydáno v zahraničí
 -> Bibliografie
 -> Rozhovory
 -> StB
 OBNOVIT Další texty
  • Obrodný proces v Semilech
  • O knihovně
  • Pedagogický Eros (povídka)
  • Jediná korespondence s Hrabalem
  • Komunismus je bití
  • Obrana bytu
  • To do země nepatří
  • Elegance přechodníku
  • Moje Evropa
  • Velmi vážený starý pane
  • Laudatio Ivanu Klímovi
  •  -> Video
     -> Fotografie
     -> Vystavy
     -> Prameny
     -> Odkazy
     -> O webu

    Jediná má korespondence s Hrabalem

     --

    Ludvík Vaculík
    (Listy, č. 2/1997, ročník XXVII, s. 16)

    Dověděl jsem se kdysi v tom roce 1986, že Hrabal napsal novou knihu. Když jsem ho potkal zeptal jsem se ho, zda ji můžeme dát do Petlice. Řekl, že ano, ale musíme si rukopis sami někde sehnat. Myslím, že jsme ho dostali přes pana Václava Kadlece. Po určité době jsem dostal ručně psaný dopis tohoto obsahu:

    Pane Vaculíku,
    dozvěděl jsem se, že ve Vašich samizdatech rozšiřujete moji trilogii Svatby v domě. Já proti tomu důrazně protestuji a nepřeji si, abyste tak Vy i kdokoliv jiný činil. Přeji si tedy, abyste vzal na vědomí, že já nechci, aby kdokoliv a tedy i Vy manipuloval s mými texty.
    30. května 1986 Hrabal

    Musím říct, že mě to napřed opravdově rozhněvalo, bral jsem to doopravdy, ovšem Hrabalovým protestem jsem se neřídil. Pak jsem si uvědomil, že dopis nenapsal sám od sebe a že ráznou odpověď musím nepřímo adresovat těm, kdo ho k tomu kroku donutili. Kopii své odpovědi jsem tedy poslal StB.

    Vážený pane Hrabale! Dobřichovice 4. 8. 1986
    Dostal jsem Váš doporučený dopis ze 30. května a po delším rozmýšlení, když už jsem se úplně uklidnil, musím Vám odpovědět, že Vaší žádosti nedá se vyhovět. Literatura je jako rostlina: uchycuje se, jak a kde může, a podle své genetické síly překonává i kamení, ba asfalt. Ta Vaše je silná velice, a nezkažená, což dokazují mezi jinými právě i "Svatby v domě". Kde na Váš rukopis přijdu, tam ho i nadále budu opisovat, a když to neudělám já, stejně to udělají jiní. Vždyť jenom takovémuto zájmu a péči, většinou anonymní, můžeme vděčit za to, že známe Vaše díla v jejich přírodně zrozené podobě, nezmanipulované státními nakladateli a jejich dozorci.
    Potvrzuji tímto, že jsem Váš povinný protest dostal, a přeju Vám... klid i neklid v té směsi, kterou potřebujete ke psaní a ke zdraví. S úctou Váš Ludvík Vaculík

    Za několik dní potom přišla k nám paní Hrabalová a v předsíni, nedbajíc na upozornění, že jsme odposloucháváni, mi vyprávěla, jak dopis vznikl: Že ho předvolali a přiměli, aby na místě dopis napsal, dodkonce ho místo něho i odeslali. Prosila, abych se na něho nezlobil, že on je bezbranný proti slušnému jendání: kdyby totiž byli s ním jednali hrubě, on by se vzepřel. Řekl jsem, že jsme si to tak nějak vyložil a že on udělal své, já své, a co udělám dál, nebude jeho vina.

    Na příštím pravidelném výslechu mi major Fišer předložil kopii mého dopisu s otázkou, co to znamená a proč jsem jim to poslal. Řekl jsem, že jsem ze stylu Hrabalova dopisu poznal, kdo ho vlastně psal, a tomu tedy tímto odpovídám. Tím to bylo vyřízeno, mluvil o jiném.

     -- 74 kB --

    nahoru
    WebarchivJsme na Facebooku
    100% obsahu spravováno systémem iRES.