Na okraj

"Chlap, který věděl, že zle je těm, kdo sny nemají. Uměl se dívat na tradice a rituály pohledem třetího oka, z úhlu, který já jsem jako přímý účastník ztrácel, protože při našich hodech a jízdách králů jsem se z obav, aby všecko dobře dopadlo, dopředu jemně opil. Miloval jsem ty okamžiky, kdy se zasukovala realita, kdežto Karel se vyžíval v jejím rozplétání. Tak se nám stávalo díky prastarým zvykům a obřadům něco, po čem občas touží každý člověk poznamenaný civilizací: dařilo se nám na okamžik nahlížet do života našich předků prostřednictvím živého folkloru. Já jsem hledal prameny, ale Karel, jako správný proutkař, z nich už pil, takže pořád měl náskok. Nosil v sobě šifru k věcem, které už minuly, ale pořád mají sílu nás očarovávat, vždy usiloval o neuskutečněné, a tak svými nápady vytrhával z poklidu nadřízené i podřízené."

Takto Josef Holcman uvádí na scénu Karla Pavlištíka. Dalšími protagonisty jsou Mirek Zikmund a Ludvík Vaculík. Knížka na první pohled milá už svou přívětivou typografií. Tata by z ní měl určitě radost. Těšilo ho, když se kamarádům něco povedlo. JV

Stalo se to 16. prosince. Článek je ze Zpravodaje města Vodňany. - R.I.P.
Na další fotce je s LV bratr  Oldřich neboli Olin při řezání dřeva, což je situace, která je popsána v závěrečné části Sekyry, někdy před rokem1966. Nezdálo by se, že tato pasáž vychází z reality, ale asi vychází. Strýc Olin žije, dnes už jako jediný ze sourozenců; musím se ho zeptat včas. Na všecko se musíme ptát včas. JV

5. ledna 2022: dnes měl pohřeb Karel Šiktanc.

Shodou okolností před pár dny jsem v tatově pozůstalosti našel rukopis maďarské písně Smutná neděle, kterou Karel pro našeho tatu druhdy přeložil. I s věnováním. Proč to tehdy bylo důležité, o tom se píše v Českém snáři.

Víc než dvacet let jsme žili v bytě, kde jsme museli počítat s tím, že StB vše odposlouchává a sleduje. Takže o všem důležitém se vedly rozhovory mlčky, s pomocí papíru. V tatově pozůstalosti jsem teď našel dokument, jak si náš tata s Ladislavem Šenkyříkem konspirativně domlouval zapůjčení negativů pro zhotovení fotek do Laďova samizdatového vydání Českého snáře.

Jak kdyby šlo o dodávku výbušnin pro teroristický, pardon, partyzánský útok.

Je zřejmé, že Laďa v našich dveřích stanul už s papírem v ruce; věděl, jak to chodí, a byl tedy připraven.

Sympozium Brumov v díle Ludvíka Vaculíka se konalo o víkendu 2.-3.října 2021

Bližší informace k tomuto sympoziu a také odkazy k pořízeným videozáznamům najdete na adrese https://ludvikvaculik.webnode.cz/

Výstava "Cesta Ludvíka Vaculíka z Řehonůřky do Prahy a zpět" byla k vidění v Městské knihovně v Poděbradech v r. 2018

Výstava Cesta Ludvíka Vaculíka z Řehonůřky do Prahy a zpět byla k vidění v Knihovně Jiřího Mahena v Brně na Starém Lískovci v lednu 2018

Tyto stránky v celém rozsahu navazují na stránky, které zde byly od roku 2005. Původní stránky vznikly zásluhou paní Aleny Jankové, knihovnice z Ústí nad Orlicí, která je založila a vedla od r.2005 až do r.2021.

Paní Janková o vzniku původních stránek tehdy napsala:

"O obsahu rozhoduji samostatně, aktualizuji za pomoci jednoho Rychnováka a jednoho Hradečáka. Napsat mi můžete na moji adresu. Pan Vaculík internet nepoužívá, jemu psaní posílejte poštou."

Že původní stránky vznikly téměř zázrakem, o tom vypovídá dovětek, který k jejich zrodu napsali tehdejší webmasteři.

"Jak se to sem dostalo?
Ačkoli se to zdá nemožné, a u nás obzvláště, ještě zde existují lidé, věnující čas a energii činnosti, která jim nepřinese nic krom čiré radosti z vlastní realizace. A protože i tito lidé mají přátele, kteří ve všeobecném honu za majetkem, penězi a vlastním životem dokáží tu a tam udělat dobrý skutek, může se stát, že dojde ke vzniku webových stránek o člověku, jenž si to nepochybně zaslouží.
Věříme, že zde nemalá investice paní Jankové najde své uplatnění.
Bylo nám ctí.
Rew a Oniin"

Tito webmasteři se pak o obsah stránek spolu s paní Jankovou starali až do roku 2021, za což jim všem patří velký dík. Za tu dobu zde paní Janková shromáždila úctyhodné množství dokumentů.

Nynější podoba webových stránek vznikla díky paní Hance Francové, autorem grafické podoby je Fomas. O stránky se staráme společně Milan Samek a já. Věřím, že se vám tento web bude líbit a že tu najdete leccos zajímavého.

Chcete-li nám napsat, použijte adresy janek.vaculikseznam.cz.

Jan Vaculík

http://www.atlantis-brno.cz/